Za pár dnů to bude rok, co nám vstoupil do života náš báječnej okatej Jeremiáš, a protože to byl rok krásný, ale také dost náročný a místy hodně bolestný, nedá mi to a musím bilancovat. Po naprosto bezproblémovém těhotenství a porodu přišel na svět zdravej klučina. Až na rotavirovou infekci, kterou si malej přivezl z porodnice a kterou zdárně překonal, jej zpočátku nic netrápilo.
|
Koncem šestinedělí jsme si však začali všímat zarudnutí v podkolení jamce. Byl velmi teplý konec června a my i pediatr jsme se domnívali, že jde o potničky a že to zmizí. No nezmizelo a začlo se to rozlejzat a svědit a pálit a přidalo se drásání, plakání, šířily se mokvavé mapy po těle a my ztrápení, usoužení dennodenní konfrontací s jeho bolestí a zuboženým stavem. A že to opravdu nebyl hezký pohled můžete posoudit sami… A tak následovalo kolečko pediatr – kožař – zpátky pediatr – jinej kožař ….. Odborná větev se shodla na tom, že jde o velmi silnou formu atopického ekzému, že příčinu určit prakticky nelze a že je sice plno faktorů, které to zhoršují, ale i když je vyloučíme, neznamená to, že se atopu zbavíme. S tím jsme se nechtěli smířit a tak člověk hledá informace na internetu, ptá se lidí kolem sebe a náhoda (no i když já už věřím, že to nebyla náhoda) tomu chtěla a my dostali kontakt na paní Hanu Farkačovou. |
|
Jsme s mužem oba dost pragmatického založení a první setkání s paní Hankou na nás bylo (upřímně řečeno) tak trochu lesansko-alternativní, ale přiznávám, že všecko, co říkala, do sebe zapadalo a dávalo smysl. Tak jsme si vše vyslechli, zapsali, probrali, odložili……
Uběhl měsíc. Stav malýho se rapidně zhoršoval a jediná pomoc, která se nám ze strany lékařů nabízela, byly kortikoidy. Odmítali jsme se smířit s tím, že budeme potlačovat příznaky a nebudeme řešit příčinu a tak jsem si ještě vyprosila vyšetření na alergologii/imunologii ve fakultní nemocnici. Sice nám bylo řečeno, že u tak malého dítěte (to mu bylo 6 měsíců) mohou být ty výsledky zkreslený, ale trvali jsme na tom a tak malej vyšetření podstoupil. Jaké bylo naše překvapení, když výsledky potvrdily velmi silnou alergii na kravskou bílkovinu, vejce a ještě další potraviny. Ale na tyto potraviny nás přece paní Farkačová upozorňovala, říkali jsme si…
|
Takže jsme dostali pěknej proplesk a konečně jsme se pořádně zamysleli nad tím, co jsme se na schůzce s ní dozvěděli. A začli jsem poctivě praktikovat její doporučení a tehdy začala naše cesta k lepším dnům. Samozřejmě to nebylo hned. Ono i po vysazení těch potravin to nějakou dobu trvá, než se tělo vyčistí, a taky než člověk kompletně změní své návyky a to nejen stravovací, ale i mentální. Bylo několik chvil, kdy jsme i kortikoidy mazali, to né že né a byli jsme i za ně vděční, že se můžem po několika probdělých nocích trošku vyspat…. Ale i když po krůčcích, zlepšení bylo viditelné a potřeba sáhnout po antihistaminikách byla menší a menší. Štěstí nám nakonec přálo i co se lékařů týče, protože jsme narazili na ty, jejichž doporučení byla v souladu s tím, co jsme vnitřně cítili jako správné a podporovali nás jak v eliminační dietě, tak v co nejdelším kojení. |
|
Aktuální situace je taková, že atop je pod kontrolou. Vyskočí vždy, když tělo zasáhne nějaká infekce, rostou zuby, je hodně vyčerpanej apod. Jenže nás už to nezaskočí. Už nejsme bezradní vystrašení rodiče plakající u postýlky dítěte (a že takových chvil bylo…..). Teď totiž už víme, co nám tím jeho tělo říká a hlavně, co potřebuje.
|
Tenhle příběh jsem napsala jako poděkování člověku, který nám pomohl ze všech nejvíc. Ten člověk si tím vším prošel, podnikl cestu až do zahraničí, kde teprve našel řešení, dlouhé měsíce vše zkoušel a prověřoval, aby se rozhodl, že si to nenechá pro sebe, ale podělí se s ostatními. Díky němu my tu strastiplnou cestu podstupovat nemusíme. Trápí Vás atopický ekzém? Mám pro Vás dobrou zprávu. To, že čtete tyto řádky znamená, že máte kontakt s tím člověkem a že jste na dobré cestě, na cestě k uzdravení.
Takže díky, Hanko! Pavla B., Plzeňsko |
|
- Podrobnosti
- Kategorie: Vaše příběhy
- Zveřejněno: 11. listopad 2016
