Když se narodil náš syn Toník, splnil se mi sen. Konečně jsem měla své vytoužené miminko v náručí! Jenže když se u něj mezi třetím a šestým měsícem začal objevovat ekzém, splnila se i má nejhorší noční můra. Měla jsem pocit, že jsem jako matka naprosto selhala. Jak to? Vždyť jsem přece všechno udělala správně: pohodové těhotenství, krásný porod bez zásahů, nerušený bonding, žádná separace, koupali jsme ho až pátý den, kojím plně na požádání, jím superzdravě a dodržuji bezhistaminovou dietu, nedostal žádné očkování, nosí látkové pleny, nepoužíváme vlhčené ubrousky ani žádnou dětskou kosmetiku.

Pocit zoufalství a selhání den ode dne narůstal a bránil mi nahlížet na věci v širších souvislostech.

Začalo to poměrně nenápadně: kolem třetího měsíce se mu na čele začal objevovat malý neohraničený červený flíček. Velmi dlouho pomáhalo potírat mu čelo vlastní čerstvou močí (od narození praktikujeme bezplenkovou komunikační metodu), ekzém se vždycky stáhl, jenže za pár dní se zase objevil. A pomalu, nenápadně, se šířil na celé čelo a dál po obličeji. Kolem jeho šesti měsíců jsme oba prodělali akutní rýmu a jeho stav se přes víkend rapidně zhoršil.

Celý obličej mého syna pokrýval rudý, pulzující, mokvající a strupovitý ekzém.

Byla jsem s rozumem v koncích, byl to opravdu neveselý pohled. Malého to samozřejmě strašně svědilo, takže se pořád škrábal. Musela jsem ho nosit napevno uvázaného v šátku, aby se alespoň na chvíli uklidnil. Ze svého okolí jsem v různých obměnách slýchala mantru: „Když je nemocné dítě je třeba léčit matku.“ Tato „rada“ však pouze ještě více prohlubovala mé pocity zoufalství a selhání. Tak dlouho jsem se neúspěšně pokoušela přijít na kloub nejasným vnitřním příčinám ekzému u svého syna, že mi dlouho nedocházelo řešení jeho aktuální a akutní fyzické bolesti.

Na přání partnera jsme s Toníkem v pondělí po onom orýměném víkendu vyrazili ke kožní lékařce v Praze. Moc jsem si od této návštěvy neslibovala, nemám s českými kožními lékaři moc dobré zkušenosti, a tak jsem byla spíše skeptická. Ukázalo se, že právem.

Stalo se přesně to, čeho jsem se obávala: Paní doktorka nám předepsala kortizon a antibiotika, aniž by udělala jakékoliv laboratorní vyšetření či jinak pátrala po příčinách akutního zánětu kůže.

Když jsme si doma přečetli příbalový leták, zjistili jsme, že mast, kterou paní doktorka našemu šestiměsíčnímu synovi předepsala na obličej, není vhodná pro děti do tří let a její používání na obličej se kvůli riziku vážných vedlejších účinků nedoporučuje. Podle rady paní doktorky jsme tuto mast měli mazat tři dny ráno a večer. S ohledem na akutní utrpení našeho syna a dlouhodobý nedostatek spánku všech členů rodiny jsme nakonec syna namazali dvakrát – ten večer a ještě následující večer. Účinek byl okamžitý – 36 hodin po prvním namazání nebylo po ekzému ani památky. Jenže za jakou cenu. Navíc mi bylo naprosto jasné, že jsme zánět nevyřešili, jen potlačili.

Za žádnou cenu jsem nebyla ochotná nastoupit do začarovaného kruhu dlouhodobé kortizonové terapie.

Věděla jsem, že opravdovou pomoc najdu na jediném místě. Začala jsem každý den volat a posílat emaily do specializované kliniky Schloss Friedensburg v německém Leutenbergu, kde před lety začala i má vlastní cesta k uzdravení. Na zoufalé telefonáty bezradných matek jsou tam asi zvyklí, službukonající sestra mi pokaždé velmi trpělivě a soucitně zopakovala, že mi možný termín návštěvy zavolají hned, jak zjistí volné termíny od paní primářky. Mezitím se Tondovi ekzém samozřejmě vrátil a rozšířil se i na tváře, bradu, krk, horní část hrudníčku a lýtka. Další den mi sestra skutečně volala, a dokonce mi dala na výběr ze dvou termínů, oba v následujícím týdnu. Vybrali jsme, partner si vzal dovolenou, a jeli jsme.

Stále žasnu nad tím, jak zásadně odlišná je péče jen nějakých sto kilometrů od našich hranic.  

Klinika Schloss Friedensburg je skutečně zbudovaná v bývalém zámku, prostředí je neuvěřitelně ne-nemocniční. Úžasná paní primářka Dr. Silke Herold se nám věnovala celé dvě hodiny. Poradila okamžitě vysadit kortizon i antibiotika. Antibiotickou mast označila za zbytečnou, protože kůže podle jejího názoru infikovaná není. Vysvětlila nám, jak bychom probíhající infekci poznali od mokvání způsobeného zevnitř – histaminem. Místo kortikoidů doporučila mazat kůži zinkovou pastou s použitím obličejové masky. Zinková pasta také zklidňuje zánět, ale mnohem šetrnějším způsobem. Pro zabránění vzniku infekce doporučila slabé dezinfekční a bylinné obklady.

Podle dosavadního vývoje a rodinné anamnézy určila paní primářka jako pravděpodobnou příčinu akutního zánětu kůže přemnožení kvasinek ve střevě. Pro jistotu odebrala vzorek stolice na laboratorní vyšetření. Laboratorní vyšetření prokázalo masivní přemnožení kvasinek rodu candida albicans. Paní doktorka malému napsala lék Nystatin, v čisté formě bez konzervačních látek, která je pro malé atopiky nejvhodnější.

Po týdnu užívání Nystatinu se Toníkův stav zlepšil asi o 80 %.

Nystatin je šetrný a účinný lék proti kvasinkám. Působí lokálně ve střevě pouze na kvasinky a nemá negativní vliv na ostatní střevní mikroflóru. Vedlejší účinky jsou minimální a jdou spíše na vrub konzervačních látek v tabletách. V České republice není tento lék registrovaný, v Německu je ale k dostání i bez lékařského předpisu.

Poté, co jsme se zbavili kvasinek, bylo třeba zjistit, na jaké alergeny v potravě Toník vlastně reaguje, a nastalo období eliminační diety. Chtěla jsem malého kojit co nejdéle, a protože alergeny prochází mateřským mlékem do těla dítěte včetně matčiných protilátek, omezila jsem svůj jídelníček na celozrnnou rýži, cukety, okurky, a kvalitní olivový olej. (TENTO POSTUP ROZHODNĚ NIKOMU NEDOPORUČUJI!!) I malého jsem začala přikrmovat výhradně cuketovo-rýžovou kaší a čerstvě lisovanou okurkovou šťávou. Po dvou týdnech eliminační diety se Toníkova kůže zklidnila úplně a my jsme začali zkoušet zavádět do našeho jídelníčku nové potraviny. Kvůli růstu zubů to však šlo velmi pomalu.

Prořezávání zubů je proces, který probíhá za účasti histaminu – proto se v době růstu zubů ekzém ve větší či menší míře zhoršuje.

Museli jsme tedy pokaždé počkat, až se kůže zase zklidní a teprve pak zkusit další potravinu. Zuby rostly jeden za druhým, takže jsem byla o rýži a cuketě prakticky celé léto. Za čtyři měsíce se nám podařilo úspěšně vyzkoušet jen hrstku potravin, a tak jsem se po důkladném zvážení rozhodla na konci září Toníka odstavit. V té době jsem ještě neznala výživné a dobře snášené superpotraviny jako je konopné semínko, mladý ječmen nebo zelená řasa chlorella, a mé tělo bylo dlouhodobou extrémní dietou už krajně vyčerpané.

Dnes je Toníčkovi 14 měsíců a většinu času je zcela bez ekzému.

Jen když mu rostou zoubky, je jinak nemocný, nebo mu nesedne nějaké nové jídlo, které zkoušíme, objeví se mu na tvářích malé červené flíčky. Kortizon jsme už znovu nepoužili a ani nepoužijeme. Později se nám na rodinných konstelacích podařilo odhalit i vnitřní příčinu Tondova ekzému.

Díky zkušenosti s ekzémem našeho syna už vím, jak funguje ekzém u těch nejmenších dětí.

Vím, jak vzniká, co ho ovlivňuje, i jak mu účinně předcházet. Hodně jsme se toho naučili v Leutenbergu, další souvislosti do sebe zapadly později. Některé věci budu u případných dalších dětí dělat jinak. Teď však s vděčností a bez pocitů viny přijímám i tuto zkušenosti a nechávám to BÝT.

 

 

Epilog: Naši žádost o náhradu nákladů za čerpání zdravotních služeb v zahraničí  naše pojišťovna zamítla. Revizní lékařka označila laboratorní vyšetření stolice za neopodstatněné vzhledem k diagnóze atopického ekzému. I přesto, že toto vyšetření vedlo k objasnění objektivní příčiny potíží a umožnilo nasadit cílenou a šetrnou léčbu, která vedla ke značnému zlepšení zdravotního stavu. 

 

 

Zajímají vás možnosti výživy při léčbě atopického ekzému?
Uvažujete o změně jídelníčku, ale nevíte, jak na to?

Všechny informace najdete přehledně na jednom místě v ebooku
Výživa při léčbě atopického ekzému aneb
Jak se projíst ke zdraví ve 4 promyšlených krocích.

TO MĚ ZAJÍMÁ, CHCI VĚDĚT VÍC!